Kdo má právo volit prezidenta?

Kdo může volit v prezidentských volbách

Proces volby. Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva všech českých občanů nad 18 let.

Kdo u nás může volit

Typy voleb v České republice

Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).

Kdy můžu jít volit prezidenta

Pro hlasování ve druhém kole volby byl stanoven termín na pátek 27. a sobotu 28. ledna 2023, opět ve stejný čas jako v kole prvním, tedy od 14 do 22 hodin první den a od 8 do 14 hodin den druhý. V tomto kole voliči nedostali hlasovací lístky do poštovních schránek, ale obdrží je přímo ve volební místnosti.

Jak volit Když je člověk nemocný

Pokud nemůžete přijít do volební místnosti třeba kvůli nemoci, můžete si zavolat volební okrskové komisi o přenosnou schránku, a to i přímo v den voleb. Musíte být ale na území svého volebního obvodu a a v případě, že jste v době voleb v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení, můžete volit přímo tam.

Kdo bude kandidovat na prezidenta ČR v roce 2023

Zaregistrovaní kandidáti

Č.	Kandidát	Stranická příslušnost
1	Pavel Fischer	nestraník
2	Jaroslav Bašta	SPD, dříve ČSSD a BOS
4	Petr Pavel	nestraník, dříve KSČ
5	Tomáš Zima	nestraník, dříve KSČ

Jaké má prezident pravomoci

propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.

Jak volit prezidenta v zahraničí

Seznam zastupitelských úřadů, u kterých je možné podat žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů nebo žádost o voličský průkaz, včetně kontaktů na ně je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí https://www.mzv.cz/, pod odkazem "státy a území" zvolit název státu a Kontaktní český úřad.

Jak se volilo u nás

Volby do Poslanecké sněmovny se konají na základě poměrného systému s kandidátkami politických stran či jejich koalic. Kandidátní listiny jsou vázané s možností preferenčních hlasů. V letech 1990–1998 bylo možné dát 4 preferenční hlasy, v letech 2002–2006 pak pouze 2 preferenční hlasy.

Jaké jsou pravomoci prezidenta

propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.

Kam jít volit s voličským průkazem

Je možné ho využít i pro volby do Senátu a volby do zastupitelstev krajů, praktický význam jeho využití je však malý, protože volič ho může využít jen v obvodě, kde je přihlášen k trvalému pobytu (v případě senátu), resp. v tom samém kraji (v případě krajských voleb). Pro komunální volby voličský průkaz využít nelze.

Kdo odstoupil z kandidatury na prezidenta

Z odmítnutých uchazečů se Karel Diviš, Karel Janeček, Roman Hladík, Libor Hrančík a Pavel Zítko obrátili na Nejvyšší správní soud. Kromě nich se na soud obrátila i skupina senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera, aby byla zrušena registrace kandidátní listiny Denisy Rohanové.

Co je potřeba pro kandidaturu na prezidenta

Kandidátní listinu je oprávněno podat alespoň 20 poslanců či 10 senátorů nebo státní občan České republiky, jenž dosáhl věku 18 let. Návrh občana vyžaduje podporu minimálně 50 000 oprávněných voličů formou petice a musí být podán alespoň 66 dnů před samotnou volbou.

Co může vetovat prezident

Prezident má možnost s odůvodněním vrátit zákon schválený parlamentem zpět k novému projednání (suspenzivní veto). Poslanecká sněmovna může setrvat na původním návrhu zákona a přehlasovat prezidentské veto nadpoloviční většinou všech poslanců.

Kdo má nejvetsi moc v ČR

Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.

Kde se dá volit v Německu

Volby v Německu jsou svobodné. Volí se poslanci Spolkového sněmu, Evropského parlamentu, sněmů spolkových zemí a dalších územních korporací. Každých pět let probíhá nepřímá volba spolkového prezidenta.

Jak často se volí

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení.

Kdy byly poslední volby

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Volby	Datum	Vítěz
Volby do Poslanecké sněmovny 2013	25. října – 26. října 2013	ČSSD
Volby do Poslanecké sněmovny 2017	20. října – 21. října 2017	ANO
Volby do Poslanecké sněmovny 2021	8. října – 9. října 2021	SPOLU

Co má dělat prezident

Prezident v prezidentské republice

Prezident je hlavou moci výkonné, většinou zároveň předsedou vlády. Je nezávislý na parlamentu, současně však nemá žádné pravomoci ve vztahu k parlamentu. Zpravidla je volen přímo či nepřímo občany státu, což mu poskytuje vysokou míru legitimity.

Kde sídlí český prezident

Prezident České republiky
Sídlo	Pražský hrad Hrad I. nádvoří č.p. 1 Praha 1, Hradčany 119 08 Praha 012
Funkční období	5 let, nejvýše dvě po sobě jdoucí období
První ve funkci	Václav Havel 2. února 1993
Vytvoření	Ústava České republiky 1. ledna 1993

Které pravomoci má prezident ČR

propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.

Kdo chce kandidovat na prezidenta

Zaregistrovaní kandidáti

Č.	Kandidát	Stranická příslušnost
1	Pavel Fischer	nestraník
2	Jaroslav Bašta	SPD, dříve ČSSD a BOS
4	Petr Pavel	nestraník, dříve KSČ
5	Tomáš Zima	nestraník, dříve KSČ

Jak funguje veto prezidenta

Prezidentské veto je v právním řádu České republiky jednou z absolutních pravomocí prezidenta republiky, která vyplývá z článku 50 Ústavy ČR. Prezident má možnost s odůvodněním vrátit zákon schválený parlamentem zpět k novému projednání (suspenzivní veto).

Kdo je řazen k výkonné moci

Exekutiva. K výkonné moci náleží prezident a vláda. Tyto orgány vykonávají svou působnost s určitou dělbou moci.

Kdo má Zakonodarnou moc

Zákonodárná moc je v Ústavě České republiky uvedena v Hlavě II. Představitelem zákonodárné moci v České republice je Parlament ČR, který je tvořen dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Kdo voli německého prezidenta

Prezidenta volí Spolkové shromáždění (Bundesversammlung) na pět let; může být zvolen i na druhé funkční období (čl. 54 ZZ).