Kdy musí zaměstnanec podepsat hmotnou odpovědnost?

Co musí obsahovat Dohoda o hmotné odpovědnosti

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách přejímá zaměstnanec na základě písemné dohody o odpovědnosti, která musí obsahovat závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (přesné vymezení hodnot, za které zaměstnanec převzal odpovědnost, …

Jak vysokou náhradu škody může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat pokud byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti

Podíl náhrady u jednotlivých řádových zaměstnanců nesmí přesáhnout částku rovnající se jejich měsíčnímu průměrnému výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce, a to podle poměru svých dosažených hrubých výdělků.

Co je to dohoda o hmotné odpovědnosti

Dohoda o hmotné odpovědnosti. Uzavře-li zaměstnanec dohodu o hmotné odpovědnosti (správně “dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty”), odpovídá zaměstnavateli za ztrátu na svěřených hodnotách, jako jsou peníze v pokladně, zboží ve skladu a podobně.
Archiv

Co to je hmotná odpovědnost

Hmotná odpovědnost je dle § 252 a násl. českého zákoníku práce odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Jsou to například hotovost, ceniny, zboží nebo zásoby materiálu.

Jak vypada Hmotna odpovědnost

Uzavřete-li dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídáte zaměstnavateli za ztrátu na svěřených hodnotách, jako jsou peníze v pokladně, zboží ve skladu a podobně. Zaměstnavatel po vás v takovém případě může náhradu škody požadovat, aniž by předtím musel prokázat, že jste ztrátu zavinili.

Kdy a za jakých podmínek vzniká způsobilost být zaměstnancem

Právní způsobilost být zaměstnancem má osoba, která v den sjednání pracovního poměru dosáhne 15 let věku. Musí však mít ukončenou povinnou školní docházku. Výjimkou jsou jen přiměřené společensky prospěšné práce, které svým charakterem ani rozsahem neohrožují její zdraví a vývoj, ani jí nebrání v přípravě na povolání.

Kdy může zaměstnavatel požadovat náhradu škody

Škodu hradí zaměstnanec v penězích, anebo, pokud je to možné, odčinění škody uvedením v předešlý stav (například oprava věci). V případě, že zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, může po něm zaměstnavatel vyžadovat i náhradu ušlého zisku.

V jakých situacích musí zaměstnanec uhradit škodu v plné výši tedy bez limitu

V případě, kdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, má zaměstnanec neomezenou odpovědnost za škodu a povinnost úhrady v plném rozsahu.

Kdo platí manko

Pokud vás na prodejně pracuje více s uzavřenou hmotnou odpovědností, pak se vzniklé manko rozpočítává mezi jednotlivé zaměstnance, kteří se na práci nebo účtování podíleli, a to podle výše jejich mzdy, kterou dosáhli od poslední inventury.

Co je odpovědnost zaměstnance za škodu

Co o odpovědnosti za škodu říká zákon Povinnost zaměstnance uhradit zaměstnavateli vzniklé škody je zakotvená v zákoníku práce. Dle něj zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v jejich přímé souvislosti.

Kdy musí zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci

Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci po doby výpovědní lhůty, pokud mu dal výpověď proto, že zaměstnanec nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon práce, dlouhodobě dosahoval neuspokojivých pracovních výsledků, nebo proto, že závažně porušil své pracovní povinnosti.

Kdo se považuje za zaměstnance

Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba (člověk), která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Způsobilost osoby zavázat se k výkonu závislé práce je řešena občanským zákoníkem.

Kdo odpovídá za škodu

V ustanovení § 2944 NOZ se praví, že: „Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. “ Jedná se zde o odpovědnost objektivní, tedy není třeba zavinění.

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Jak je to když zaměstnavatel nemá práci

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy je zaměstnanec

Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba (člověk), která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Způsobilost osoby zavázat se k výkonu závislé práce je řešena občanským zákoníkem.

Co je zaměstnavatel povinen

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří zajištění rovného zacházení se zaměstnanci včetně zákazu jejich diskriminace. Zákoník práce přesně stanovuje předpoklady, za kterých smí dát nadřízený svému zaměstnanci výpověď, ač se právě tady zaměstnavatelé dopouštějí nejčastěji prohřešků.

Co nesmí zaměstnavatel

zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Na co se zaměstnavatel nesmí ptát

sexuální orientace, náboženství, rasa, politika

Personalista nesmí při pracovním pohovoru zjišťovat, jakou máte sexuální orientaci, zda věříte v Boha a jste členem nějaké církve, stejně tak se nesmí ptát na politické názory, členství v politické straně nebo odborech. Tyto dotazy nemají nic společného s vaší prací.

Jaké podmínky musí splnit osoba aby mohla být zaměstnancem

Způsobilost osoby zavázat se k výkonu závislé práce je řešena občanským zákoníkem. Ustanovení § 35 občanského zákoníku stanoví 2 podmínky, které musí být splněny, aby fyzická osoba mohla konat závislou práci v základním pracovněprávním vztahu, a to: Dosažení věku 15 let; a. Ukončení povinné školní docházky.

Kdy dělá daně zaměstnavatel

Zaměstnavatel musí provést podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022 do 1. března 2023 (nikoliv elektronicky) a elektronicky do 20. března 2023.

Co musí zaměstnavatel umožnit zaměstnanci

Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům dostatečný pitný režim. Při horku v práci navíc zaměstnancům vzniká nárok na takzvané ochranné nápoje. Podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb., zákoníku práce tedy musí být pracoviště zásobováno vodou.

Který zaměstnavatel dělá roční zúčtování

Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování ale není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. Zúčtování za předchozí rok provádí podnik vždy do konce února.

Kdy se dani 23 %

23% progresivní daň

V roce 2021 byla solidární daň nahrazena 23% progresivní daní. Tato daňová sazba se týká příjmu vyšších než 48násobek průměrného měsíčního platu. Tento limit v roce 2021 činí 1 701 168 korun. Do tohoto limitu se příjem daní pod 15% sazbou.

Kdy má zaměstnanec nárok na oběd

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Zákoník práce počítá s tím, že některé práce nemohou být přerušeny.