Jak jdou za sebou kroky procesů schvalovani zákona?
Jak jdou za sebou kroky procesů schvalovani zákona
Zákonodárný proces v Česku1 Návrh zákona. 1.1 Vládní návrh zákona.2 Poslanecká sněmovna. 2.1 První čtení 2.2 Druhé čtení 2.3 Třetí čtení3 Senát. 3.1 Vrácení Poslanecké sněmovně 3.2 Zákonné opatření4 Prezident republiky. 4.1 Vrácení Poslanecké sněmovně5 Vyhlášení zákona.6 Právní úprava.7 Externí odkazy.
Jak probíhá schvalování zákonů
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Archiv
Jak dlouho trvá schválení zákona
Poslanecká sněmovna
přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.
ArchivPodobné
Jaká většina je potřeba ke změně Ústavy
Pro přehlasování prezidentova veta a pro změnu ústavy je třeba dvoutřetinová většina v obou komorách Kongresu, změnu ústavy musí mimo to schválit tři čtvrtiny státních parlamentů.
Kdo vytváří zákony
Pokud jde o zákony jako takové, ty jsou přijímány Parlamentem České republiky, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
Co to je legislativní proces
V obecném významu znamená legislativní proces metodu přípravy, tvorby a schvalování právních předpisů. Ve významu užším se jedná o proces tvorby zákonů, kde v českém prostředí hrají hlavní roli Poslanecká sněmovna, Senát a Prezident České republiky.
Kdo stojí v čele státu
Prezident. Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry.
Jak správně číst zákony
Zákony, zákoníky, vyhlášky
Součástí jejich oficiálního názvu je číslo příslušného zákona, které je k vyjádření konkrétnosti dostačující: zákon č. 128/2000 Sb. Za tímto názvem často následuje informace o tom, čeho se zákon týká, i ta se píše s malým písmenem: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.
Jak se schvaluje ústavní zákon
Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců (tj. nejméně 120 poslanců) a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů.
Kdo v ČR schvaluje ústavu
Charakteristiky Ústavy
4 Ústavy, podle něhož „[k] přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů[,]“ je možné zkonstatovat, že pro změnu Ústavy je nutný složitější postup, což z pohledu typologie ústav značí, že se jedná o ústavu rigidní.
Co je to věcný záměr zákona
(1) Věcný záměr zákona (dále jen „věcný záměr“) vypracovávají ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy a předkládají jej k projednání vládě před vypracováním návrhu zákona, a to v případě, že věcný záměr je obsažen v plánu legislativních prací vlády.
Co to je interpelace
Interpelace (z lat. interpellare = skákat do řeči, přerušovat dotazem) je dotaz člena parlamentu na člena vlády, který má povinnost na něj odpovědět. Interpelace mají pravidelně určen svůj čas projednávání a jejich prostřednictvím vykonává moc zákonodárná kontrolu nad mocí výkonnou.
Kdo navrhuje evropskou legislativu
Jediným orgánem EU, který má pravomoc iniciovat legislativní akty EU, je Komise. Předkládá návrhy právních aktů EU z vlastního podnětu, na žádost jiných orgánů EU nebo na základě občanské iniciativy.
Kdo řídí chod státu
Vláda. Vláda je kolektivní orgán výkonné moci, který je jmenován hlavou státu.
Jaký typ státu je ČR
Česká republika je unitární stát, zastupitelská demokracie a parlamentní republika s vícestranickým systémem. Výkonná moc je delegována na prezidenta a vládu, v jejímž čele stojí premiér. Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament a soudní moc realizuje čtyřčlánková soudní soustava a Ústavní soud.
Jak citovat ze zákona
Citovat lze: Předpis. např: zákon č. 40/1964 Sb. Paragraf, Článek. např: § 100 zákona č. 40/1964 Sb. Odstavec, Odrážka, Věta.
Jak psát ve znění pozdějších předpisu
Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem: „ve znění zákona…“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. (Např. Ústava České republiky je „ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Jak se schvaluje Ústava
Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu. Ostatní zákony musí být v ústavními zákony v souladu.
Jak vytvořit zákon
Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Jak se čte zákon
Skládá se z pořadového čísla předpisu, lomítka a roku, ve kterém byl předpis vyhlášen. (například Ústava České republiky má č. 1/1993 Sb., občanský zákoník č. 89/2012 Sb.).
Kdy se píše ve znění pozdějších předpisu
Při obvyklé citaci novelizovaného zákona se uvádí jeho původní označení s dodatkem: „ve znění zákona…“, anebo, bylo-li novel více, lze použít dodatku: „ve znění pozdějších předpisů“ nebo „ve znění novel“. (Např. Ústava České republiky je „ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)
Kdo může vládu interpelovat
V České republice mohou na rozdíl od dob první republiky interpelovat člena vlády jen poslanci, senátoři toto právo nemají. Poslanec může interpelaci podat buď ústně přímo na schůzi sněmovny nebo i písemně prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny, člen vlády má na odpověď lhůtu 30 dnů.
Jaký je rozdíl mezi nařízením a směrnicí
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Kdo má nejvyšší moc v ČR
Vláda České republiky je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně.
Kdo se podílí na výkonné moci
V Ústavě České republiky je uvedena v Hlavě III. Výkonnou moc podle Ústavy ČR vykonává prezident republiky, vláda ČR a státní zastupitelství.