Co nesmí Jehovista?

Co nemůžou Jehovisti

Uznávají jediného Boha, Jehovu. Svědci Jehovovi zachovávají přísnou poslušnost sektě, nezúčastňují se politického života, odmítají vojenskou službu, nechodí k volbám, nekouří a odmítají krevní transfuzi, dříve i očkování. Další zásadou je, že se všichni členové povinně musí snažit o šíření sekty a jejích názorů.
Archiv

Jak odejít od jehovistů

Drtivá většina svědků toto nedělá. Opustit organizaci totiž není samo o sobě žádným řešením. Důležitá je motivace, důvod, proč chtějí odejít a co budou dělat potom. Pokud k tomuto rozhodnutí dojdou na základě studia Písma, pak budou Písmem vedeni i v následujících letech.

Co slaví Jehovisti

Proto tento – a mnohé další náboženské svátky – Svědkové Jehovovi neslaví. Neslaví svátky – jediným svátkem, který Svědkové Jehovovi během roku slaví, je tzv. „Památná slavnost“ na připomínku poslední večeře Ježíše Krista a jeho apoštolů.
Archiv

Co to je jehovista

Jehovista je příslušník náboženského společenství Svědkové Jehovovi. Původní jehovisté pocházeli z Pensylvánie a jednalo se o úzký okruh lidí, kteří se společně zaměřovali na studium témat z Bible.

Kdo neslaví Vánoce

V době křesťanského adventu a vánočních svátků mají Židé Chanuku. Není to nejvýznamnější židovský svátek a Židé sami ani Chanuku nepovažují za oslavu Vánoc.

Kdo Neslavi Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce

Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.

Kdo neslaví narozeniny

Slavení narozenin

Ten, kdo má v daný den narozeniny, je tak označován jako oslavenec.

Kdo vymyslel Vánoce

První Vánoce slavili v Římě

Historicky je za vznik Vánoc možné považovat období na přelomu třetího a čtvrtého století, protože první zmínky jsou v řeckém kalendáři Furia Dionysia Philocata z roku 354. kalendář ale vznikal mnohem dříve, a tak je možné usuzovat, že první Vánoce se v Římě slavily kolem roku 330.

Jak vzniklo slovo Vánoce

Původ slova Vánoce vychází ze staroněmeckého výrazu den wihen Nachten, který znamená posvátné noci nebo svaté noci, výraz se v čase změnil na Weihnachten, což jsou česky Vánoce. Křesťanské Vánoce mají svůj původ v příběhu narození Ježíše Krista.

Co je to pašijový týden

Pašijovým týdnem se označují dny posledního týdne před Velikonoční nedělí – tedy před Božím hodem velikonočním. Pojem pašije je odvozen z latinského passio – utrpení, jako upomínka na poslední dny Kristovy pozemské cesty. Lidé si při pobožnostech připomínají význam umučení a nejvyšší oběti Ježíše Krista.

Proč se barví velikonoční vajíčka

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Proč se přeje den předem

„ Zajímavé je, že tento zvyk vychází z židovské tradice slavení svátků předchozího večera, protože ti za počátek nového dne považovali již předchozí soumrak. Odtud možná pramení i zvyklost slavit jmeniny a narozeniny o den dříve. “

Co to jsou kulatiny

Výrazem kulatiny (kulatá životní jubilea) jsou označovány narozeniny, kdy je počet let dané osoby tzv. kulatý (např. 30, 50 atp., tedy počet let dělitelný deseti). Životnímu jubileu je zpravidla věnována větší pozornost, než "klasickým" narozeninám.

Co se stalo 24. prosince

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu. Vrcholí Štědrým večerem, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Páně (25.

Co je za den 26 prosince

Svatý Štěpán byl jeden z prvních sedmi jáhnů první křesťanské komunity v Jeruzalémě, který podle Skutků apoštolů neohroženě hovořil o vzkříšení Ježíše Krista. Byl ukamenován za tvrzení před synedriem, že jsou židé vinni Ježíšovou smrtí a že Ježíš je roven Bohu.

Kdo nosí dárky v Německu

Například v Německu nosí dárky hned dvě bájné postavy. Na severu naděluje především tzv. Weihnachtsmann neboli Vánoční muž, naopak na jihu lidé čekají na dárky spíše od obdoby našeho Ježíška tzv. Christkinda.

Kdy je na Stepana

Svátek svatého Štěpána (též 2. svátek vánoční) připomíná prvomučedníka sv. Štěpána a slaví se 26. prosince.

Proč se říká Modré pondělí

Křesťanské zvyky a tradice

O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.

Kdy se Klapotá

Klapotání v Lukavci znamená, že Velikonoce jsou již za dveřmi. V pondělí Svatého týdne začnou kluci oprašovat a opravovat klapotky a na Zelený čtvrtek po mši svaté se začíná klapotat. Babičky říkají, že zvony odletěly do Říma a tak je musí až do Bílé soboty do odpoledne nahradit „klapotáři“.

Proč se barví kraslice

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Jak nejlépe obarvit vajíčka

Asi nejznámějším postupem je barvení vajíček pomocí cibulových slupek. Hnědá vajíčka získáte také povařením s dubovou kůrou, o tmavší hnědou se pak postará vaření v silné kávě se lžící octa nebo luhování v silném černém čaji. Nejtmavších odstínů docílíte vařením vajíček ve vodě spolu s dávkou sazí.

Jaké jsou kulaté narozeniny

Výrazem kulatiny (kulatá životní jubilea) jsou označovány narozeniny, kdy je počet let dané osoby tzv. kulatý (např. 30, 50 atp., tedy počet let dělitelný deseti). Životnímu jubileu je zpravidla věnována větší pozornost, než "klasickým" narozeninám.

Kdo má kdy narozeniny

Narozeniny dnesMarek Kaleta. * přibližně 2. 1989 (34 let)Ota Pavel. * 2. 1930 – † 31. 1973 (42 let)Ashley Tisdale. * 2. 1985 (38 let)Lindsay Lohan. * 2. 1986 (37 let)Yvonne Přenosilová * 2. 1947 (76 let)Mary Nótár. * 2. 1985 (38 let)Michelle Branch. * 2. 1983 (40 let)Světlana Nálepková * 2. 1960 (63 let)

Co se nesmí jíst na Štědrý den

Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.

Co to znamená Na Štěpána není pána

Říká se, že „na Štěpána není pána“. To se říká proto, že čeledníkům v ten den končila služba, mohli odejít k jinému hospodáři. Ten den dostávali celoroční odměnu a nová práce začínala až po Novém roce.