Co to je ondatra?
Kdo je ondatra
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Původně severoamerický hlodavec s dlouhým, téměř lysým ocasem. Délka těla 25 až 40 cm, ocasu 20 až 30 cm. Zbarvení svrchní části těla je kaštanově hnědé, spodiny světle šedé až nažloutlé.
Archiv
Co jí ondatra
Vodní savec ondatra pižmová byla zavlečena do Evropy ze Severní Ameriky. Tento výborný plavec žije na březích řek, jezer a rybníků po celé republice. Živí se malými rybami, vodními rostlinami nebo měkkýši. Jí ale také mrkev, jabka nebo ořechy.
Archiv
Jaký je rozdíl mezi nutrií a Ondatrou
Lidé si pletou ondatru s nutrií. Nutrie je ale větší, její průměrná váha je asi 6 – 7 kilogramu, ondatra má 1 – 2 kilogramy. Další rozdíly jsou ve tvaru ocasu. Ondatra má plochý dlouhý ocas, nutrie kulatý.
Jak vypadá ondatra
Hlava s tělem 26 až 40 cm, ocas ze stran poněkud zploštělý, dlouhý 20 až 27 cm a poměrně silný. Hmotnost 1 až 2 kg. Srst tmavohnědá, na spodní straně těla poněkud světlejší. Některé chlupy jsou silnější až štětinovité, a proto pokryv těla působí jakoby zježeným dojmem.
Archiv
Jak dlouho vydrzi ondatra pod vodou
Při potápění vydrží pod vodou 10 až 20 minut.
Jak je velká ondatra
Je velká přibližně 30 cm, může ale dorůstat mnohem větších rozměrů. Na hřbetu je hnědá, zespoda šedá. Ocas je dlouhý, lysý a ze stran zploštělý, používaný při plování jako kormidlo. Poblíž pohlavních orgánů má žlázu, ze které vylučuje pižmo, proto se jí přezdívá i pižmovka.
Jaký je rozdíl mezi bobrem a ondatrou
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je výrazně menší a má ocas ze stran zploštělý (neštětinatý). U ondatry je při plavání patrný vlnivý pohyb ocasu. Bobr evropský je z těchto druhů největší a ocas má svrchu silně zploštělý (a také neštětinatý).
Jak poznat bobra od nutrie
Nutrie (Myocastor coypus) je větší než ondatra, ale menší než bobr, liší se též tvarem ocasu a hlavy. Pochází z Jižní Ameriky, na našem území byla chována od roku 1924 převážně pro kožešinu, později ve větší míře i pro maso.
Odkud je ondatra
„Ondatra je křečkovitý savec původem ze Severní Ameriky, zajímavostí je, že u nás v okolí Dobříše bylo první místo v Evropě, kam byla dovezena a odkud se rozšířila počátkem 20. století.
Kde žije nutrie
Nutrie říční žijí na hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru.
Co nesmi jíst nutrie
Nutrie se živí kořeny a bylinami, neodmítne však ani zeleninu nebo pečivo, kterým ji lidé často krmí.
Jak chutná nutrie
Nutriové maso je skutečně masem budoucnosti. Nutrie se může na jídelníčcích ve spoustě rodin objevovat stále častěji,“ potvrzuje chovatel Jan Kaplan. Maso z nutrií chutná jako kombinace drůbeže a telecího masa. Navíc obsahuje hodně bílkovin.
Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem
Nutrie říční je známá mimo jiné též jako vodní krysa, řekomyš americká nebo bobr bahenní. Patří mezi velké hlodavce a původně pochází z Jižní Ameriky. Dorůstá velikosti mezi bobrem a ondatrou. Na rozdíl od bobra má však kulatý, ale ne tak široký a placatý ocas.
Proč Nekrmit nutrie
Nutrie jsou přemnožené, proto byste je neměli krmit
Spásají pobřežní vegetaci a rozhrabávají břehy, čímž přispívají k erozi půdy. Kromě toho nutrie stejně jako potkani přenáší množství nemocí a jsou hostitelé parazitů, které mohou napadat i člověka.
Jak se zabíjí nutrie
Nutrie jsou poráženy omráčením, tedy mechanickým úderem (např. topůrkem) směřovaným na šíji nutrie, čímž dojde k přerušení její krční páteře. S nutrií určenou na porážku je vhodné zacházet v kožených rukavicích.
Jak se chovají nutrie
Vhodné ustájení po nutrie má několik zásad. Chovná zvířata potřebují mít své zázemí v podobě budníku, kde tráví většinu času. Ty musí být velmi dobře izolované, aby v zimě zajistily vhodnou teplotu a v létě tam nebylo příliš teplo. Nejčastěji bývají budníky vyzděné a nesmí bránit přístupu světla.
Jak se zbavit bobra
Prvním je důkladné oplocení s podzemními ocelovými tyčemi do třiceticentimetrové hloubky tak, aby se bobr nemohl podhrabat. Druhým řešením je finančně nákladný elektrický ohradník. „Nejjednodušší je nechat si strom oplotit. Lidé někdy chybně nanášejí železo přímo ke kmeni, ovšem bobr může poté napadat kořeny.
Co jedí nutrie
Nutrie se živí kořeny a bylinami, neodmítne však ani zeleninu nebo pečivo, kterým ji lidé často krmí. Zatímco místní berou přítomnost nutrií v Praze jako příjemné zpestření, ochránci přírody na tuto situaci moc optimisticky nenahlížejí.
Co nesmi nutrie
Pečivo ani zelenina nesmí být plesnivá či nahnilá. Krmnou řepu a mrkev je lépe oprat od hlíny. Jelikož jsou nutrie od přírody vázány na vodu, budou se v napájecích nádobách koupat, lze proto použít kolíkové napáječky.
Čím škodí bobr
Největší škody působí bobr přímo na lesních kulturách ohryzem, případně i okusem dřevin především v okolí vodních ploch a kanálů. Bobr poškozuje jak mladé lesní kultury, tak i porosty v mýtním věku. Nejčastěji se jedná o měkké listnáče – topoly, vrby, ale i typické dřeviny tvrdého luhu – duby, jasany.
Jak vypadá bobr
Bobr je největší hlodavec na světě. Má zavalité tělo a širokou hlavu s dlouhýma ušima. Má velmi hustou srst tmavě hnědé až černé barvy. Významná a charakteristická je pro něj řada adaptací k životu na souši – především krátký ocas, uzavíratelné nozdry i uši, plovací blány nebo struktura srsti.
Kdo lovi bobra
Na našem území, jediným predátorem, který cíleně loví bobry, je vlk. Mláďata bobrů mohou být napadena liškou či norkem americkým.
Jak dlouho žije bobr
Bobři jsou aktivní po celý rok bez zimního spánku. Nejvyšší věk je přibližně 35 let. Nejčastěji kácejí kmeny s průměrem 5–8 cm, ale poradí si i s kmenem 70 cm v průměru.
Proč si bobr staví hráz
Na Lužné budují hráze, aby zvýšili hloubku vody. To jim umožňuje snadnější transport potravy a také brání promrznutí vody až na dno. Ve vodě se zvíře cítí bezpečně, v březích si pak buduje nory. Své příbytky si sice staví v zemi, ale vchody procházejí pod vodou.
Jak poznat bobra
Bobr je největší hlodavec na světě. Má zavalité tělo a širokou hlavu s dlouhýma ušima. Má velmi hustou srst tmavě hnědé až černé barvy. Významná a charakteristická je pro něj řada adaptací k životu na souši – především krátký ocas, uzavíratelné nozdry i uši, plovací blány nebo struktura srsti.