Kdo má zákonodárnou iniciativu?
Kdo může podat návrh na zákon
Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.
Kdo podává návrh zákona o státním rozpočtu
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Archiv
Kdo musí schválit zákon
Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Kdo má právo navrhovat zákony
Návrh zákona
Zákonodárnou iniciativou v České republice podle čl. 41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (hl. m. Prahy nebo kraje).
Co je to moc zákonodárná
Zákonodárná moc (latinsky potestas legislativa) je oprávnění vydávat zákony. V moderní teorii státu je vedle moci výkonné a soudní jednou z nezávislých větví státní moci, svěřená zákonodárnému sboru (parlamentu). Zákonodárce je orgánem, který vykonává zákonodárnou moc.
Kde hledat návrhy zákonů
Sbírku zákonů v elektronické podobě můžete najít na těchto stránkách:Sbírka zákonů (Ministerstvo vnitra ČR)Sbírka zákonů ČR (Sagit – InfoNet)Sbírka zákonů ČR (TORI Soft)Přehled předpisů ČR (Archivace, s.r.o.)
Kdo přijímá státní rozpočet
Státní rozpočet přijímá pouze Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákonem, jehož návrh vypracovává Ministerstvo financí a schvaluje vláda České republiky. Tvorbu a obsah upravuje zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 Sb.
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Kdo přijímá legislativu EU
Většina právních předpisů EU se přijímá tzv. řádným legislativním postupem, při němž má Evropský parlament (jehož poslanci se volí přímo) a Rada EU (složená ze zástupců 27 zemí EU) stejnou váhu. Komise nejprve předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.
Kdo navrhuje zákony v EU
Jediným orgánem EU, který má pravomoc iniciovat legislativní akty EU, je Komise. Předkládá návrhy právních aktů EU z vlastního podnětu, na žádost jiných orgánů EU nebo na základě občanské iniciativy.
Kdo má zákonodárnou moc v ČR
Zákonodárná moc je v Ústavě České republiky uvedena v Hlavě II. Představitelem zákonodárné moci v České republice je Parlament ČR, který je tvořen dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Kdo má výkonnou moc
V České republice výkonnou moc obstarává především vláda a prezident. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zákonodárné. Vláda nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy – například vládní nařízení.
Kdo podepisuje zákony
(3) Vládní návrh zákona podepisuje člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, který návrh zákona vládě předložil.
Kam stát dává peníze
Vláda si většinu chybějících peněz obvykle půjčuje emisním financováním, vydáváním dluhopisů (neboli obligací) a dalších cenných papírů s takovou úrokovou sazbou, aby je někdo koupil. Většina států své dluhy vůbec nesplácí – když dojde na splatnost dluhopisů prostě vydají dluhopisy nové (tzv. rolování).
Na jaké typy rozdělujeme výdaje
Existuje více způsobů, jak výdaje ze státního rozpočtu dělíme, jedno z možných rozdělení je následující:Mandatorní výdaje.Quasi-Mandatorní výdaje.Nemandatorní výdaje.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Kdo je v Senátu
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.
Jaký je rozdíl mezi nařízením a směrnicí
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Kdo navrhuje smernice EU
Vznik směrnice
Návrh je prezentován Parlamentu a Radě – složených z odpovídajících ministrů nebo členů vlády, nejprve pro zhodnocení a vyjádření a následně pro schválení či odmítnutí.
Kdo rozhoduje o zákonech EU
Většina právních předpisů EU se přijímá tzv. řádným legislativním postupem, při němž má Evropský parlament (jehož poslanci se volí přímo) a Rada EU (složená ze zástupců 27 zemí EU) stejnou váhu. Komise nejprve předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě.
Jaké má EU instituce
Orgány a instituceEvropský parlament. Evropský parlament zastupuje občany států EU, kteří jej přímo volí.Evropská rada.Rada Evropské unie.Evropská komise.Soudní dvůr Evropské unie.Evropská centrální banka.Evropský účetní dvůr.
Jakou moc má prezident
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Kdo kontroluje Vláďu
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna má tedy významnou úlohu – podílí se na ustanovování nové vlády (společně s prezidentem) a následně kontroluje její činnost.
Které pravomoci má prezident ČR
propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Jak vzniká zákon
Nejčastěji vznikne návrh zákona v Poslanecké sněmovně, kde ho zpracovávají a upravují k tomu určené výbory poslanců, a dále je postupně projednáván ve třech tzv. čteních, během kterých může být vrácen k dalším úpravám nebo zcela zamítnut.