Co to je krápníky?
Jak vznikají krápníky
Vznik. Krápníky většinou vznikají usazováním rozpuštěné látky z nasyceného vodního roztoku při změnách okolní teploty a tlaku. Vlivem změny teplotních a tlakových podmínek dochází (převážně u vápencových krasů) k úniku rozpuštěného CO2, což má za následek srážení rozpuštěné látky ve vodním roztoku.
Jaké jsou druhy krápníku
Podle polohy se tradičně dělí na krápníky visící (stalaktity), stojící (stalagmity) a krápníkové sloupy (stalagnáty). Podle vzniku s ohledem na vývoj matečné jeskyně se dělí na krápníky syngenetické a krápníky epigenetické.
Archiv
Jak rostou krápníky
I tak obvykle krápníky rostou velmi pomalu, desítky až tisíce let. Ze stropu, jak již víme, visí stalaktity. Ze skapávající vody na dně jeskyně, obvykle proti nim, vznikají stalagmity. Než ale začne stalagmit ze dna růst, vytvoří voda skapávající ze stropu na dně jeskyně malou prohlubeň, které se říká egutační jamka.
Archiv
Co je to stalaktit
Stalaktit (z řeckého slova stalaktos – odkapávat) je sekundární krasový jev, který vyrůstá od stropu jeskyně případně ze šikmé plochy v místech, kde protékají vodní roztoky obohacené rozpuštěnými minerálními složkami. Jeskynní útvar vzniká srážením rozpuštěného CaCO3 vlivem změny tlaku a teploty.
Jak se říká krápníku
Krasový útvar (krápník) tvořící se na stropě jeskyně a rostoucí směrem dolů nazýváme stalaktit, naopak útvar vznikající na dně jeskyně a rostoucí směrem nahoru nazýváme stalagmit.
Co to jsou krasové jevy
Krasové jevy
Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, ponorná řeka, krasová jezírka, krasové kapsy, geologické varhany, uvala, polje, slepé údolí, pěnovcová kaskáda, jeskyně atd.
Jak vzniká kras
Primární krasové jevy vznikají při přímém působení vody, poté dochází k rozpouštění a odnos vápence. Sekundární krasové jevy vznikají opětovným vysráţením vápence a návratem do pevného skupenství.
Jak dlouho roste 1cm krápníku
Odpověď Od průvodců v jeskyních se obvykle dozvíte, že krápníky přirůstají o 1 milimetr za rok. To se ale říká spíš proto, aby návštěvníci na krápníkovou výzdobu nesahali a neničili ji. Ve skutečnosti mohou být rychlosti velmi různé – jak mnohem vyšší, tak v dlouhodobém průměru i mnohem nižší.
Jak rychle roste stalagmit
Růst několika milimetrů může trvat několik let nebo také tisíce let, a to v závislosti na podmínkách, které ovlivňují intenzitu, složení vody a nepřetržitost toku vody, ze které se kámen ukládá.
Co je to dóm v jeskyni
Jeskynní dóm
Rozsáhlá jeskynní dutina vznikající v převážné míře vodní korozí na křížení dvou puklin, popř. zlomových ploch.
Jak se říká krápníků
Krasový útvar (krápník) tvořící se na stropě jeskyně a rostoucí směrem dolů nazýváme stalaktit, naopak útvar vznikající na dně jeskyně a rostoucí směrem nahoru nazýváme stalagmit.
Jak vznikají krasové jevy
Primární krasové jevy vznikají při přímém působení vody, poté dochází k rozpouštění a odnos vápence. Sekundární krasové jevy vznikají opětovným vysráţením vápence a návratem do pevného skupenství.
Co je Krasovění
Krasovění je proces, při kterém dochází k rozpouštění a vyluhování minerálů proudící povrchovou i podzemní vodou, obohacenou o CO2 . Tímto chemickým procesem, tzv. korozí, jsou postihována především souvrství rozpukaných a tektonicky porušených čistých vápenců (obr. 9.2.5.1).
Co patří mezi krasové jevy
Krasové jevy
Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, ponorná řeka, krasová jezírka, krasové kapsy, geologické varhany, uvala, polje, slepé údolí, pěnovcová kaskáda, jeskyně atd.
Jak roste stalagmit
Postupným odkapáváním vody ze stropu jeskyně vlivem gravitace na spodní části dochází ke srážení minerálních látek vody, která je stále dostatečně obohacena o minerální složku. Krápník pomalu začíná narůstat směrem odspodu, odshora vyrůstá stalaktit.
Jaký je rozdíl mezi Stalagmitem a Stalaktitem
Krasový útvar (krápník) tvořící se na stropě jeskyně a rostoucí směrem dolů nazýváme stalaktit, naopak útvar vznikající na dně jeskyně a rostoucí směrem nahoru nazýváme stalagmit. Srůstem stalaktitu a stalagmitu vzniká krápníkový sloup, jejž nazýváme stalagnát.
Co to je dom
Dóm je slovo s několika významy: původně každý kostel. hlavní chrám většího města, katedrála s kapitulou, velechrám.
Co to je jeskyně
Jeskyně je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence, podzemními prameny. Existují ale také jeskyně v jiných horninách vzniklé jinými způsoby. Průzkumem a mapováním jeskyň se zabývá speleologie.
Co je to krasové jevy
Krasové jevy
Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, ponorná řeka, krasová jezírka, krasové kapsy, geologické varhany, uvala, polje, slepé údolí, pěnovcová kaskáda, jeskyně atd.
Jak vznikají krasové jeskyně
Při vzniku jeskyní v krasových oblastech hraje dominantní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a popř. z půdního vzduchu. Tím se z vody stává slabá kyselina uhličitá, která vniká do krasových komplexů nejčastěji po systému puklin a má schopnost tyto horniny rozpouštět – korodovat.
Co jsou to dómy
Dóm je slovo s několika významy: původně každý kostel. hlavní chrám většího města, katedrála s kapitulou, velechrám. mohutná klenba, kupole.
Co je to dóm v jeskyní
Jeskynní dóm
Rozsáhlá jeskynní dutina vznikající v převážné míře vodní korozí na křížení dvou puklin, popř. zlomových ploch.
Co žije v jeskyní
K nejčastějším jeskynním živočichům patří jednoznačně bezobratlí. Ze suchozemských druhů se jedná zejména o různé brouky, štírky, stonožky, mnohonožky, pavouky a korýše ze skupiny stejnonožců, z nichž mnozí právě v souvislosti s adaptacemi na tato specifická prostředí mohou mít často bizarní tvary těla i končetin.
Co to je kras
Kras (též krasová oblast) je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody (erozí a zejména korozí) v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny a minerály (vápenec či dolomit, sádrovec, halit).
Co žije v jeskyni
K nejčastějším jeskynním živočichům patří jednoznačně bezobratlí. Ze suchozemských druhů se jedná zejména o různé brouky, štírky, stonožky, mnohonožky, pavouky a korýše ze skupiny stejnonožců, z nichž mnozí právě v souvislosti s adaptacemi na tato specifická prostředí mohou mít často bizarní tvary těla i končetin.