Kdo má právo volit v ČR?
Kdo má právo volit
Aktivní volební právo mají všichni občané od 18 let, pasivní se liší podle orgánu (viz tabulka níže).
Kdo může volit v komunálních volbách
Se vstupem České republiky do Evropské unie mohou být voleni i občané členských států EU a od roku 2018 mohou v komunálních volbách občané členských zemí EU s přechodným bydlištěm v České republice také volit. Voleb se mohou zúčastnit registrované politické strany a jejich koalice.
Kdo může kandidovat do Senátu
Volební právo
Kromě kandidátů politických stran, hnutí a koalic může kandidovat i nezávislý kandidát, pokud získá nejméně 1000 podpisů voličů z daného volebního obvodu. Za každého kandidáta musí být také složena kauce ve výši 20 000 Kč. Pro financování kampaně je nutné mít nejpozději do 5 dnů od vyhlášení voleb účet.
Kdy mohu jít volit
kolo. Pro hlasování ve druhém kole volby byl stanoven termín na pátek 27. a sobotu 28. ledna 2023, opět ve stejný čas jako v kole prvním, tedy od 14 do 22 hodin první den a od 8 do 14 hodin den druhý.
Jak je volen prezident
Proces volby. Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva všech českých občanů nad 18 let.
Jak probíhají volby v ČR
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Volí se 200 poslanců. Kandidovat může ten, kdo je starší 21 let, hlasovat ten, kdo je starší 18 let.
Kdy končí mandát starosty obce
platí, že mandát zaniká dnem voleb do zastupitelstva obce či dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát).
Jak se stát zastupitelem obce
Aby mohli být kandidáti za členy zastupitelstva obce zvoleni, musí splňovat podmínku volitelnosti, tedy musí nejpozději druhý den voleb dosáhnout věku 18 let, nejpozději v den voleb musí získat trvalý pobyt v obci, ve které do zastupitelstva obce kandidují a v neposlední řadě se musí jednat o státní občany České …
Kde je sídlo Senátu
Valdštejnský palác v Praze na Malé Straně
Valdštejnský palác na Malé Straně představuje jednu z nejvýznamnějších staveb českého raného baroka. Jedná se o celý palácový komplex, který doplňuje Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. V současné době slouží palác jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky.
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Jak často se volí
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení.
Jak volit na voličský průkaz
Voličský průkaz nenahrazuje průkaz totožnosti, a to ani pro účel voleb. Volič tedy musí volební komisi prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním pasem. V praxi se voličský průkaz používá především pro volbu prezidenta Česka, volby do Poslanecké sněmovny a pro volby do Evropského parlamentu.
Kdo může odvolat vládu České republiky
Prezident je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér. Lhůta pro tyto úkony prezidenta není v ústavě výslovně stanovena; ustálený právní výklad je však ten, že prezident je povinen konat "bez zbytečného odkladu".
Co vše může prezident
má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (viz dále), podepisuje zákony, jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Co se stane s mým hlasem když nepůjdu k volbám
Obvykle je považováno za žádoucí, aby volební systém počet možných propadlých hlasů minimalizoval. Volič, jehož hlas se neprojeví, může ztrácet důvěru v daný volební systém, potažmo ztrácet zájem o účast na politickém dění a ztrácet důvěru v demokracii jako takovou.
Kdy končí ráda obce
V souladu s ustanovením § 99 odst. 4 zákona o obcích, pokud se starosta či místostarosta vzdá své funkce (míněno funkce starosty či místostarosty) nebo z ní je odvolán, přestává být i členem rady obce.
Kdo je nadřízený starosty obce
Starosta se tím nestává nadřízeným zastupitelstva, naopak je zastupitelstvu podřízený. Zastupitelstvo je nadále zodpovědné za veškeré konání starosty a rovněž nese plnou odpovědnost za konání a financování obce, včetně případných finančních náhrad a trestní odpovědnosti. “
Kdo nemůže být zastupitel
Zastupitelem obce by tak neměl být zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu téže obce či obce, která vykonává působnosti vůči této obci (např. ORP), krajského úřadu nebo finančního úřadu. O slučitelnosti či neslučitelnosti funkcí však rozhoduje primárně zastupitelstvo dané obce.
Co dělá rada obce
Činnost rady obce
Rada připravuje návrhy pro zasedání zastupitelstva obce a zákonem o obcích je jí vyhrazeno například: zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu. vydávat nařízení obce. stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, rozhodovat o počtu zaměstnanců OÚ
Jakou funkci má Senát
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva. Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb.
Kdo voli předsedu Senátu
Předseda Senátu Parlamentu České republiky je senátor a hlava Senátu Parlamentu České republiky, z hlediska protokolu druhý ústavní činitel státu. Horní komora jej volí vždy po volbách do třetiny Senátu, standardně po dvouletém funkčním období. První volby do Senátu proběhly až v listopadu 1996.
Kdo voli parlament
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, a to každé čtyři roky podle zásad poměrného zastoupení. Volí se 200 poslanců.
Co je to nepřímá volba
nepřímé – volba je zprostředkována přes zvolené reprezentanty, nebo tzv. elektory (sbor volitelů), nebo prostřednictvím státního orgánu ap. (volba může probíhat ve dvou, třech i více stupních)
Jaké budou volby v roce 2024
Příští volby do Evropského parlamentu se mají konat od 6. do 9. června 2024 v souladu s Lisabonskou smlouvou. V důsledku brexitu bylo v lednu 2020 rozděleno 27 křesel britské delegace ostatním zemím.
Kdo bude kandidovat na prezidenta
Osoby, jejichž kandidátní listina byla odmítnuta
Osoba | Informace o osobě |
---|---|
Libor Hrančík | Obchodní zprostředkovatel. Dříve kandidoval za ND. |
Karel Janeček | Matematik, filantrop a podnikatel, autor volebního systému D21. Záměr kandidovat oznámil v lednu 2022. |
Anna Kašná | Invalidní důchodkyně. |
Roman Lalik | Kandidát z Mostu. |